Break this rule they made for you

8. května 2011 v 13:14 | Rosie |  SUCCESS


Často se říká, že život je jako jízda na horské dráze. Jako projížďka na kolotoči, kdy si připadáte volní jako ptáci, ale za dvě minuty jste zpět na zemi, bohatší o chvilku nadšení, chudší o pár (nebo taky dost) mincí. Občas si udělám horkou čokoládu, zabarikáduju se ve svém pokoji a přemýšlím o tom, co se za poslední dobu událo, nebo změnilo. Kolikrát si říkám, proč se vůbec snažím být tak dokonalá? Připadám si nedoceněná. Za každým mým úspěchem je schovaný fakt, že někde, ať už blízko či daleko je někdo kdo to umí lépe. Když vyhraju, stejně někdo umí víc. Když prohraju, slyším, že mi to patří, za to jak jsem líná dělat věci pořádně. Asi mají pravdu.

A pak jsou tu ještě lidi, kteří vás se škodolibou radostí srážejí dolů. Závidí, většinou. Jste úspěšní (víceméně), máte rodinu a kamarády, máte na sobě pěkné oblečení, jste šťastní? Pak vítejte, jste perfektním terčem.

Nadšení do nových věcí u mě vyprchá za pár dnů, týdnů, přinejlepším měsíců. A když se nepovede, vymlouvám se na spoustu věcí, co mi stojí v cestě. A pak se sama sebe ptám, to jsem opravdu tak neschopná, že neumím bořit překážky? Nejsem. Jen se bojím, že něco ztratím. A víte co si poslední dobou stále více uvědomuju? Že na cestě za úspěchem toho člověk ztratí spoustu. Asi proto nenávidím rozhodování se. Nejradši bych ve všem našla kompromis a šťastně odhopkala jako malý velikonoční králíček.

Vždycky musíte dát všanc něco velkého, abyste zásluhou dostali něco ještě většího.
Rosie

People say that life is like a roller coaster. Like a ride on a carrouselle, you feel as free as a bird, but then, in two minutes you are back on the ground, with one nice feeling, out of coins. Sometimes I just sit down in my bedroom with a cup of hot chocolate and think about all that happened in last few weeks. Lots of changes. And so many times I think to myself´: why do i want to be so perfect? I feel like nobody gets me. Behid every success is a fact, that someone somewhere can do it (way) better. If i win, it´s not enough. If I lose, it´s all my laziness what it all is about.

I get excited to many new things, but it´s gone in few day, weeks, maybe months. And when it´s going wrong way, i make some things and say "that was so hard so i had no chance". Then, I think Am I so weak to break all this stuff? I am not. I´m just afraid i would lose something. I hate decidions, maybe that´s why.

You allways have to give up something big to win something bigger and greater.
Rosie
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama